Minde

3. kapitola

15+

(Micah)

   Najít Cooperův dům mi chvilku trvalo. Přišlo mi, že všechny ulice ve Vegas jsou úplně stejné. Všude samé bary, casina, restaurace, hotely, ale nakonec se mi podařilo narazit na ulici s několika luxusními domy. A to doopravdy luxusními, můj byt, který nebyl úplně malý, by se do nich vlezl i šestkrát.
   Dům Graysona Coopera stál až na konci ulice a musel jsem uznat, že byl jedním z nejhezčích. Zpěvák si žil poměrně na vysoké noze, což bych chápal, kdyby stále koncertoval, ale osm let po ukončení kariéry už mi to přišlo zvláštní. Dům měl hodně francouzských oken, i když většina z nich byla zatažena žaluziemi, což nebylo moc divné, pařící slunce muselo v domě dělat dobrou výheň i přes kvalitní klimatizaci. Taky se mi líbila kombinace dřeva a obložení imitující kámen. Příjezdová cesta byla široká i pro dvě auta a přímo před domem rostlo několik vysokých palem, které domu poskytovaly alespoň trochu stínu.

   Lehce jsem nadzvedl obočí nad pootevřenými dveřmi, chvilku jsem váhal, jestli rovnou vejít, ale nakonec jsem se rozhodl přeci jen první zazvonit. Slyšel jsem nějaký hluk, bouchnutí… no aspoň jsem si mohl být jistý tím, že někdo doma je.
   „Je otevřeno!“ Aspoň se mi zdálo, že něco takového jsem zaslechl někoho zařvat. Strčil jsem tedy do dveří a vešel dovnitř. Okamžitě mě do nosu udeřil pach cigaretového kouře, vydýchaného vzduchu a zpocených těl, skoro se mi z toho obrátil žaludek. Všude díky zastřeným žaluziím vládlo přítmí a několikrát se mi tak stalo, že jsem rozšlápl na zemi nějakou sušenku či papírový kelímek. Znechuceně jsem nakrčil obočí nad vzhledem obývacího pokoje. Vypadalo to na pořádnou párty, kterou se ale nikdo neobtěžoval uklidit. Všude byly poválené prázdné flašky od alkoholu, tácy s nedojedenými jednohubkami, na které už se slétaly mouchy, překročil jsem i toaletní papír pevně věříc, že nepoužitý. Nepořádek pokračoval i na terasu, a dokonce až do bazénu, kde jsem kromě nafukovacího plameňáka zahlédl i nafukovací pannu, která určitě sloužila k jiným účelům, než jako lehátko.

   „Nahoře!“
   Otočil jsem hlavu, vrátil se do domu a rozešel se po schodech nahoru. Nebyly o nic víc uklizené než zbytek obýváku. Na zdi visely fotky z Cooperovy pěvecké kariéry, i když mnoho z nich bylo upraveno rudými rtěnkami, které zpěvákovi dokreslovaly rohy, ďábelský ocas nebo dokonce velký penis. Otřásl jsem se, nechápal jsem, jak mu něco takového nemůže vadit. Tiše jsem zaklel, když jsem na posledním schodu šlápl do něčeho lepkavého, trochu s úlevou jsem zjistil, že zvratky to nebyly.

   Cukl jsem sebou a zvedl hlavu, když se pravděpodobně z koupelny vykutálela první láhev a za ní vyklopýtal chlap jen v kalhotách. Měl po ramena dlouhé blond vlasy, místy dost zacuchané, jako by si je už týden nerozčesával, delší vousy už přesahovaly moji hladinu, kdy jsem je ještě považoval za atraktivní, v šeru jsem nerozeznal barvu očí, ale výraz a postoj muže prozrazoval, že úplně střízlivý není. Tělo sice neměl jako model, nějaké to kilo navíc by se našlo, ale k jeho vysoké postavě se hodilo, svaly byly stále vidět na těch správných místech. Zahlédl jsem dlouhou jizvu na boku a tetování, které se mu táhlo pod paží až k boku, ale nedokázal jsem rozpoznat, co to je.
   Připotácel se ke mně a podnapilým výrazem mě sjel od hlavy až k patě.
   „Dneska jsem chtěl blonďáka,“ zavrčel nespokojeně. „No to je fuk,“ mávl rukou a zamířil do jiných otevřených dveří. Zaraženě jsem se za ním zadíval. Pralo se to ve mně, nedokázal jsem přijmout fakt, že i když to tak moc nevypadalo, tenhle opilec byl Grayson Cooper. Musel být, vypadal sice hodně zanedbaně, ale základní rysy, které se mi vryly do paměti, byly shodné.
   Párkrát jsem se nadechl, ale díky vydýchanému vzduchu a smradu to nemělo žádný uklidňující účinek, tak jsem jen prsty prohrábl vlasy a vydal se za Cooperem.

   V pokoji byla snad ještě větší tma než ve zbytku domu, nejspíš za to mohly těžké závěsy, které byly přetaženy ještě přes žaluzie. Z vydýchaného vzduchu se mi dělalo až mdlo. Párkrát jsem zapackoval o kusy oblečení, které se válely na zemi, a marně jsem se rozhlížel po zpěvákovi. I v tomhle pokoji se válely nejrůznější láhve od alkoholu, popelník na stolku už byl plný vykouřených cigaret, které byly i okolo něj, dokonce se mi zdálo, že jsem na zemi zahlédl i použitý prezervativ.

   „Ty jsi nějaký zpomalený,“ ozval se za mnou hlas a ucítil jsem zápach alkoholu. Hbitě jsem se otočil, ale to už jsem zády padal do rozestlané postele. Stihl jsem jen vyheknout překvapením.
   „To jsi nováček nebo co? Řekl jsem, že nováčky nechci,“ zabručel naštvaně a stáhl si kalhoty, pod kterýma už nic neměl. Šokovaně jsem otevřel pusu, když se mi naskytl pohled na poloztopořený penis bývalé pěvecké hvězdy.
   „Vidíš, jak to jde,“ zabručel, uchopil se, druhou rukou mi vjel do vlasů a přitlačil mou hlavu ke svému klínu, což mě konečně probralo ze šoku.
   „Dost! Co si myslíte, že děláte?“ zapřel jsem se nataženýma rukama o jeho boky, abych ho udržel co nejdál od sebe. To si myslel, že jsem si sem s ním přišel zašukat? Zbláznil se? Co to bylo za člověka?
   „To, od čeho tě platím,“ bolestivěji sevřel moje vlasy a znovu se pokusil přitlačit moji hlavu k jeho juniorovi.
   „Já nejsem vaše děvka!“ vyjel jsem, a když o něco povolil stisk, podařilo se mi vytrhnout a odsunout se od něj dál.
   „Jsem White! Micah White z White Records,“ vyhrkl jsem dřív, než se na mě znovu pokusil vrhnout.
   „Cože?“ zavrčel nespokojeně.
   „Mohl byste laskavě schovat toho svého ptáka ohniváka do klece, abychom si mohli promluvit?“ napřáhl jsem ruku před obličej a odvrátil tvář, jelikož mi oči stále sklouzávaly k jeho impozantnímu mužství. Chvilku se nic nedělo, než jsem zaslechl nějaký pohyb a zašustění látky.
   „Co chcete v mém domě, nemám pocit, že bych vás sem zval,“ zavrčel.
   „Ale ano. Zvonil jsem a vy jste mě pozval dál,“ zadíval jsem se na něj a s úlevou zjistil, že si natáhl alespoň roztrhané džíny.
   „To jsem zval dovnitř kurvu, kterou jsem si objednal na šukání,“ odsekl a sklonil se k minibaru, ve kterém s vrčením hledal nejspíš další chlast.
   „Dobrá, ale ta tady ještě není, tak si snad chvilku můžeme promluvit,“ vstal jsem z postele a uhladil košili. Najednou mi přišlo, že tohle asi nebude tak jednoduché, jak jsem si to představoval. Čekal jsem normálního chlapa, možná s rodinou, kterou postavil na první místo před kariéru, rozhodně jsem nečekal opilce a sexuálního delikventa.
   „A co chcete, White, Micahu White,“ ušklíbl se, uchopil do zubů napůl zaražený korek v lahvi vína, vytáhl ho a vyflusl bokem, než si z láhve pořádně přihnul. Udělalo se mi zle, kdo ví, kolik lidí před ním z té flašky pilo.
   „Pane Coopere, jak už jsem řekl, jsem z White Records, před lety jsme spolupracovali, vydal jste u nás všechny své desky,“ nadechl jsem se, abych pokračoval, ale to mi nebylo dovoleno.
   „Správná poznámka, před lety. Možná jsem opilý, ale vím, že před lety není teď, takže nazdar,“ otočil se a vypotácel se z pokoje. Zaraženě jsem sledoval jeho záda. Jen tak odešel? Jak mohl jen tak odejít? Ani nevěděl, co po něm vůbec chci. Přiznávám, něco si mohl domyslet a asi by nebyl daleko od pravdy, ale to mu nedávalo právo mě takhle utnout!

   Vyřítil jsem se z pokoje a rozhlédl se po chodbě. Na opilého člověka byl podezřele rychlý a dům až příliš rozlehlý. Nakoukl jsem do pár místností, některé byly v podobně zuboženém stavu jako první ložnice, v jiných se někdo pokusil alespoň trochu uklidit, ale všechny byly prázdné.
   Naštvaně jsem se vyhnul lepkavé skvrně na vrcholu schodů a sešel do přízemí.
   „Do háje, to s tím nemůžete počkat, až tady nebudu?“ odvrátil jsem hlavu, jakmile jsem vkročil do obýváku. Jak se zdálo, kurva, za kterou původně považoval mě, už dorazila. Zahlédl jsem jen světlou čupřinu vlasů v Cooperově klíně.
   „A vy tu ještě jste? Pokud vím, doba našeho hovoru skončila, vzhledem k tomu, že moje návštěva už dorazila,“ protáhl znuděně. Naštvaně jsem do něj zabodl pohled. Rozvaloval se na gauči s rozepnutým poklopcem a blonďák mezi jeho nohama vytrvale pohyboval hlavou. Na okamžik jsem se zarazil, ten kluk nemohl mít absolutně žádný dávivý reflex, ten penis musel mít až v krku a nevydal ani hlásku, až na občasné mlaskavé zvuky.
   „Chcete se snad přidat?“ Tahle věta mě vrátila zpět do reality.
   „Ne!“ přeskočil mi hlas do vyšší oktávy, což muže na pohovce rozesmálo. Zrudl jsem vzteky, sevřel ruce v pěst a donutil se uklidnit, něco jsem po něm chtěl, nemohl jsem předvést výbuch vzteku a vynadat mu do debilů a ignorantů, i když jsem moc chtěl.

   „Pane Coopere,“ začal jsem znovu klidně a s úlevou zaregistroval, že zpěvák zatahal kloučka za vlasy a ten přestal s prací v jeho klíně. „Chtěli bychom s vámi znovu navázat spolupráci. Letos je to deset let od vašeho posledního velkého koncertu a myslím, že by sklidilo mimořádný úspěch, kdybyste zazpíval na festivalu White Records.“ Při posledních slovech jsem se zajíkl, jelikož blonďatý klučina byl zřejmě zvyklý na obecenstvo a nedělalo mu sebemenší problém vytáhnout ze sebe anální kolík, nasadit Cooperovi prezervativ a nesednout na jeho ztopořený penis, a to všechno před mýma očima. Starší muž přivřel oči a spokojeně chlapci promnul boky.
   „Nemám zájem. Dveře jistě najdete sám, když jste mi sem tak bezostyšně vlezl,“ odsekl, aniž by se na mě podíval. Pěnil jsem vzteky, připadal jsem si zneužitý, jako nějaký perverzák, když mě donutil tohle sledovat. Stiskl jsem ruce v pěst a vyrazil ke dveřím, na tohle jsem se nehodlal dál dívat, práskl jsem jimi za sebou a zhluboka se nadechl nočního vzduchu. Můj plán se bortil jako domeček z karet, nakonec to vypadalo, že se budu muset vrátit domů jako zpráskaný pes. Vztekle jsem zaječel a kopnul do první palmy, která mi přišla do cesty. Sprostě jsem zaklel a chvilku poskakoval na jedné noze, než jsem se trochu uklidnil. No dobrá, první kolo jsem projel, ale pokud si ten sprosťák myslel, že se mě tak lehce zbavil, tak to se šeredně pletl.